Po dlouhé době nečinnosti ze strany Zima Software jsem popravdě již ani nedoufal v nějaký nový počin, nebo alespoň přepsání i pro jiné platformy (ať už mobilní nebo desktopové, konzolové). Nakonec jsem byl, jako mnoho hráčů, příjemně překvapen a Polda 2 vyšel pro iPhone. Takže jakmile jsem ho zahléhl koutkem oka na App Store, koutek myši klikl na zakoupení a bylo to, opět jsme byli s Pankrácem svoji.

Představovat Pankráce nemá vůbec smysl, avšak příběh, ten již byl mnoha hráči zapomenut a mezi takové jsem se zařadil i já. Částečně to tak pro mě bylo "poprvé," ačkoli nějaké ty vzpomínky během hraní vyplavaly na povrch a častokrát se trochu pomíchaly s novějšími díly i starším. Nezbylo mi tedy než tyto vzpomínky urychleně zase potopil a ujal se klasického zkoušení "kde co je" vs "tady ne" a ke hře jsem přistupoval jako Poldou 2 nepoznamenaný.

Nuže a k nezapomenutelnému příběhu, který jsem zapomněl. Ten se odehrává ve městě Marsias, kde se poněkud rozmohlo klonování lidí a vznikla tam i potřebná technologie. Výroba klonů v továrně firmy DNA revolution nabírá obrovských objemů, klony se prodávají do celého světa, zastupují hvězdičky popového nebe i politiky (to mnohé vysvětluje) a případně suplují Hitlera v muzeích po celém světě. Zvrat nastane až při volbě klonované Miss, kde se odehraje zvlášť brutální zločin a Pankrác se vydá, přes počáteční obtíže, na stopu zloduchům. Více však z etických i neetických důvodů prozrazovat nemohu, neboť by mě skřítek Spoiler uvěznil do žaláře za naprosté prozrazení děje a to nechci.

Tak či onak, příběh známe a asi nemusím podotýkat, že na něm čas nezanechal stopy a pořád se jedná o výbornou záležitost. Na druhou stranu je Polda 2 pěkně obtížná hra, neboť musíme řešit spousty hádanek a řekněme si na rovinu, že u některých má člověk z nelogičnosti a absurdnosti záchvaty hysterie, kdy iPhone (a kdysi myš) letí do vzduchoprázdna, kam se po chvíli ve strachu o své milované zařízení taktéž vydáváme. Noví a zapomnětliví hráči tak budou mít co dělat a svou šedou kůru mozkovou pěkně protáhnout, případně budou častěji opakovat postup pokus-omyl.

Kdo neví, na dabingu se podíleli známí komikové v čele s Luďkem "Pankrácem" Sobotou, takže o zajímavé hlasy není nouze. Vtipné hlášky díky nim provázejí celou hru a stejně tak celkové dialogy zůstanou v paměti hráče snad nadosmrti. Co však již není nejlepší, jsou neustále se opakující skladby, které jsem popravdě musel prostě po prostě čase vypnout. Ano, bylo to tak i v originále a nejspíš se toho dnes již v tomto ohledu nedalo moc udělat, přesto je to smutné mínus srážející jinak kvalitní audio stránku.

Ještě než se pustím do ovládání hry, musím se zmínit i o možnosti nastavení hry, ukládání apod. V rámci konvencí ve světě iPhone her není potřeba vlastně ukládat, což je výhoda, neboť si hra pamatuje pozici z posledního hraní. To však nemění nic na tom, že Poldu lze normálně ukládat během hraní, vracet se v pozicích kamsi zpět a opakovat si oblíbené části.

Naopak s nastavením hlasitosti hudby, řeči, zvuků, titulků a ovládání se pojí zajímavá věc, či spíše nezvyklost v rámci iPhone her všeobecně. Pankrác si totiž v rámci své nelogičnosti nastavení hry umístil kamsi do nastavení telefonu, tedy tam, kde je to u hry zbytečné, kontraproduktivní a naprosto nezvyklé. Jedna položka v menu by se jistě neztratila a nepůsobila by tak prazvláštně, jako v tomto případě. Říkám to proto, že takto umístěné nastavení mají jen aplikace většího charakteru, případě ty, které se snaží o co největší čistotu svého prostředí, nikoli hry.

Co se ovládání týče, v Poldovi jsou dva módy. Jedním z nich je tzv. "relativní kurzor," s nímž se pohybuje pomocí tažení prstu kdekoli na herní ploše. Druhým je "nerelativní kurzor," tedy opak zobrazující se pár milimetrů od prstu po levé straně vždy, když se dotkneme displeje a táhneme. Obě varianty jsou dobré, já ovšem zůstal po celou dobu hraní u onoho relativního kurzoru, který mi nejvíce vyhovoval.

Důležitý je také přehled nad herní plochou, tedy ta vymoženost, při které můžeme či nemůžeme u adventury najít potřebné předměty. To nečiní žádný výrazný problém a málokdy se stane, že člověk hledá a nakonec nic nenachází, ačkoli by "ona" věc měla být kdesi v lokaci, kde právě slídíme. Zvyšuje to tak lehce obtížnost hry a zároveň přidá pár vrásek na čelo.

Kdybych měl Poldu 2 hodnotit podle tvrdých kritérií grafické branže a fanoušků Crysis, nejspíš by vyhořel na plné čáře. Jenže Pankrác je detektiv z řad adventur, kde je důležitý příběh a atmosféra. No a tady náš policejní hrdina má stále svoje typické a neutuchající charisma vymalované pestrými barvičkami. Výtky jsem uvedl výše, jenže ani ty nepřebijí typický humor, skvělý dabing a výbornou hratelnost s kterou kontrastuje v některých momentech vyšší obtížnost a prudká absurdnost úkolů, jež zamotají hlavu kdejakému "Ejnštajnovi" a později snad i "Jégrovi." Navíc cena pohybující se kolem 130 Kč (5 €) dělá z Poldy 2 jasnou volbu pro všechny hráče nejenom na iPhonu a iPodu Touch.

Hratelnost - 10 (Dvě varianty ovládání, přesné, bezproblémové, jednoduché, přehlednost)
Grafika - 9 (Hodnoceno na PC, tak z dnešního pohledu i Indie adventurách horší, pro iPhone však stále skvělá bez chyb.)
Technické zpracování - 8 (Bugy nejsou, pouze mód na šířku, paralaxní scrollování, bez podpory vyššího rozlišení iPadu, jede plynule i na starším modelu 3G, vyšší zátěž na výkon a tedy vyšší spotřeba.)
Hudba a zvuk - 7 (Vtipné, opakující se, po delší době nudné, dabing skvělý.)
Ostatní - 6 (Opravdu vysoká obtížnost mísící logičnost a nelogičnost úkolů může odradit některé hráče, nastavení mimo hru, kratší herní doba.)

Výrobce: Zima Software
Distributor: Zima Software/Apple
Web: http://www.polda5.cz/
Platformy: iPhone OS 3.0 a výše
Žánr: Adventura
Multiplayer: Ne
Lokalizace: Ano
App Store odkaz: Zde